Beseda Lovosice

Vinný lístek

Svět vína v pojmech

Pokud patříte k milovníkům dobrého vína, kteří rádi mírnými doušky osvěžují své tělo i duši, jistě se také snažíte hlouběji proniknout do krásného světa vína.

Nemusíte však být přímo profesionálním somelierem, ale nahlédnout občas do vinařského slovníku a zorientovat se v základních vinařských pojmech jistě nemusí být na škodu.

Zejména pokud se sejde společnost, a vy pak můžete své znalosti jak se patří zúročit a podělit se o ně s přáteli...

AROMA VÍNA
Soubor látek přírodního původu pocházející z hroznů, které jsou obsaženy ve víně a které lze senzoricky zachytit při čichové a chuťové zkoušce. 

BARRIQUE
Původně dubový sud o velikosti 225l užívaný ve francouzském vinařském regionu Bordeaux ke zráníčervených vín. Dnes rozšířený po celém světě ke zrání vín a získání typických vůní a chutí. Víno lze označit “barrique”, pokud zrálo nejméně 3 měsíce v dubovém sudu o objemu 210-250 litrů.

BUKET VÍNA
Souhrn vůní vzniklých při ležení vína v sudech a lahvích. 

CIBÉBA
Zaschlá bobule hroznu, často napadená ušlechtilou plísní Botrytis cinerea. Cibéby jsou významnou surovinou pro výrobu tokajských a jiných přírodně sladkých vín (u nás výběr z cibéb).

CUVÉE
Víno, pro jehož výrobu bylo použito dvou nebo více odrůd révy vinné či ročníků. 

DEKANTACE
Oddělení čistého vína v lahvi od uusazeného depotu ( usazenin v lahvi ) přelitím do karafy nebo jiné nádoby.

DOCHUŤ VÍNA
Soubor tónů chuti, které vystoupí až na závěr celkového chuťového vjemu, a které mohou být odlišné od vjemů počátečních. 

DLOUHÉ VÍNO
Víno v chuti plné, tělnaté a tedy extraktivní. Chuťový dojem přetrvává v ústech dlouho po polknutí.

EXTRAKT VE VÍNĚ
Veškeré látky zůstávající po odpaření vody a alkoholu z určitého množství vína - cukry, kyseliny, minerální látky, třísloviny, barviva, glycerin, bílkoviny. Množství extraktu kolísá podle odrůdy, vyzrálosti hroznů a technologie výroby.

FERMENTACE
Kvašení, během kterého se působením kvasinek přeměňuje cukr obsažený v moštu na alkohol, oxid uhličitý a teplo.

HARMONICKÉ VÍNO
Víno obsahující všechny důležité složky, zejména kyseliny, třísloviny a cukry ve správném, harmonicky sladěném poměru.

HUTNÉ VÍNO
Víno pevné struktury, dostatečného extraktu, vyrovnané viskozity, výraznějšího charakteru. O velmi hutných vínech se říká, že se dají kousat. 

JISKRA VÍNA
Výraz pro nejvyšší čistotu vzhledu vína.  

KARAFA
Skleněná nádoba baňatého tvaru se zúženým hrdlem, někdy opatřená skleněnou zátkou. Slouží k dekantování starších ročníků červených i bílých vín. 

KOŘENITÉ VÍNO
Víno bohaté na aromatické látky připomínající koření ( skořice, vanilka, lékořice...). 

KULATÉ VÍNO
Víno s dostatečnou plností, která je projevem vyššího obsahu alkoholu, extraktu a úměrných kyselin se jeví jako velmi vyrovnané ve všech složkách a přitom žádná nevyniká. 

LAHVOVÁ ZRALOST
Po nalahvování se víno v lahvi dále vyvíjí do stavu optimální zralosti, což závisí na odrůdě, jakostní kategorii, teplotě uložení a kvalitě i délce korkové zátky. 

MOŠT
Šťáva získaná lisováním hroznů. Jejím kvašením vzniká víno.     

Základní obecné chuťové charakteristiky vín podle jakosti 

Charakteristiky uvedené níže jsou pouze základním vodítkem pro výběr vína za předpokladu dobrého zpracování suroviny vinařem a mohou se v jednotlivých případech i výrazněji lišit jak ve směru k vyšší tak i nižší kvalitě.

Některé lahve mohou obsahovat vinný kámen, který vzniká reakcí kyseliny vinné s draslíkem. Vinný kámen není závadou, naopak bývá známkou vyššího extraktu a šetrného zpracování.

1.  Stolní víno - víno s nízkým obsahem extraktních a buketních látek. V chuti ploché,
     nevýrazné, krátké, řídké.

2.  Zemské víno - víno s vyšším obsahem extraktních látek než u stolního vína. V chuti
     bývá lehčí až středně plné, většinou hrubější s kratším chuťovým dopadem. Čím nižší
     byla cukernatost moštu a čím více bylo víno doslazeno, tím více ztrácí vlastní odrůdový
     charakter a převládá chuť alkoholu.

3.  Jakostní víno - víno s vyšším obsahem extraktních látek než u stolního vína. V chuti
     bývá středně plné, většinou hrubější s kratším chuťovým dopadem. Čím nižší byla
     cukernatost moštu a čím více bylo víno doslazeno, tím více ztrácí vlastní odrůdový
     charakter a převládá chuť alkoholu.

4.  Známkové víno -  podobná jako jakostní vína. Dobrá známková vína jsou oproti
     jakostním plnější a výraznější, protože při jejich úpravě byly vinařem využity
    vlastnosti jednotlivých míchaných odrůd k docílení lepších vlastností cuveé.

5.  Víno s přívlastkem - jemná a čistá vína s vlastnostmi typickými pro jednotlivé kategorie:

a)  Kabinet - jemná lehčí, mírně alkoholická vína s vysokým obsahem extraktních látek.
     V chuti působí kořenitě, výrazně a harmonicky, se středně dlouhou chutí.
     Cukernatost moštu mezi 19 - 20,9  NM.

b)  Pozdní sběr - vína s vyšším obsahem alkoholu a vysokým obsahem extraktních látek.
     Mají v chuti kombinaci kořenitosti a ovocnosti a vyvolávají delší chuťový  dojem
     Cukernatost moštu mezi 21 - 23,9  NM.

c)  Výběr z hroznů - těžší až těžká vína s vysokým obsahem alkoholu a vysokým extraktem.
     V chuti působí vyrovnaně a zanechávají v ústech velmi dlouhý dojem.
     Tóny buketu a chuti jdou od výrazných ovocných nuancí až po medové aroma a chuť.
     Cukernatost moštu mezi 24 - 26,9  NM.

d)  Výběr z bobulí - těžší až těžká vína, většinou se zbytkovým cukrem ( polosucháaž sladká ).
     V buketu i chuti velmi zřetelně patrná vysoká vyzrálost hroznů s nádechem cibéb, karamelu, medu.
     Velmi harmonická vína s dlouhou životností.
     Cukernatost moštu mezi 27 - 31,9  NM.

e)  Výběr z cibéb - výrazně sladká vína s vyšší barevností a medovými tóny ve vůni i chuti.
     Medovitost je podbarvena výrazným ovocným nádechem.
     Cukernatost moštu nad 32  NM.

6.  Speciální vína - podobné charakteristiky pro oba druhy vín.

a)  Ledové víno - výrazně sladká vína s vyšší barevností a medovými tóny ve vůni i chuti.
     Medovost je podbarvena výrazným ovocným nádechem.
     Cukernatost moštu nejméně 27  NM.

b)  Slámové víno - výrazně sladká vína s vyšší barevností a medovými tóny ve vůni i chuti.
     Medovost je podbarvena výrazným ovocným nádechem.
     Výsledný dojem u slámových vín je většinou intenzivnější než u ledových vín.
     Cukernatost moštu nejméně 27  NM.

Klasifikace vína podle obsahu cukru :
Suché - do 4 g zbytkového cukru/ litr nebo rozdíl mezi obsahem cukru a kyselin je menší než 2 g/l
Polosuché - od 4,1 g do 12 g zbytkového cukru / litr
Polosladké - od 12,1 g do 45 g zbytkového cukru / litr
Sladké - nad 45 g zbytkového cukru / litr
NM - cukernatost se měří ve stupních normalizovaného moštoměru °NM, které uvádějí,
kolik kilogramů cukru je ve 100 litrech hroznového moštu.